Mohou být zachované chlupy lidské?
Tloušťka chlupů nálezu odpovídá přibližně lidským vlasům. Liší se však tvarem průřezu i tloušťkou dřeně. Poměrně velká variace typů lidského vlasu bývá kategorizována do tří skupin (viz obrázek). Evropský typ má průřez tvaru nepravidelného oválu, lidé s rovným vlasem mají obvykle větší průměr, výrazná eliptičnost bývá považována za důvod přirozené kudrnatosti, neboť se spirálově střídá alfa a beta kortex. I když v řezu lze najít jistou podobu s lidským vlasem asijské rasy, liší se výrazně průměrem meduly (dřeně), která u posuzovaného vzorku většinou chybí, nebo tvoří jen několik procent průměru vlasu. Na přiloženém obrázku nalezeného vzorku se základními typy humánních vlasů lze usuzovat na to, že nalezené chlupy nejsou zřejmě lidské.
Určení živočišného druhu chlupů, použitá metoda
Použili jsme program Fur Skin the Microscopic Atlas, publikovaný nakladatelstvím Elsevir (Amsterodam, Oxvord, New York, Tokio 1989, upravené A. Galatíkem v počítačové verzi na CD. Program pro určení neznámé kožešiny posuzuje nalezený vzorek podle morfologických znaků. Obsahuje soubor snímků morfologie vlasu 134 savců. U každého z nich je zachyceno 36 hlavních morfologických znaků a dalších 36 vedlejších, které se hodnotí v číselném kódu. Takový počet znaků kódu umožňuje vcelku jednoznačné určení živočišného druhu. Jsou to 3 znaky typologie vlasových váčků (folikul), pro jejich určení by měly být k dispozici také snímky vlastní kůže (The Skin Surface). Dále je třeba znát 11 parametrů, t. zv podsady, jemných vlasů, majících obvykle menší délku (Fine Fur Fibres), 11 parametrů středních vlasů, zvaných někdy polopesíky (Intermediate Fibres) a 11 parametrů pesíků (Guard Hairs). Parametry všech typů vlasu určují údaje zahrnující tvar a typologii tří vrstev. Šupinové pokožky (Cuticula), kůry (Cortex) a porézního jádra, tzv. dřeně (Medula). Pro snadné zařazení každého znaku nabízí program snímky všech možností. Lze je tak zadávat v případě, že jsou k dispozici snímky zkoumaného chlupu pořízené metodou el. rastrovací mikroskopie. V případě vzorků z nálezu Hulín 2005 máme k dispozici převážně silné chlupy. Snímek však zachytil i jeden jemný chlup podsady a několik středních chlupů. Proto jsme pro určení jsme mohli použít asi 60 % znaků. To stačí pro celkem průkazné určení živočišného druhu. Počítačový program nabízí dále seznam živočišných druhů, které mají menší diferenční číslo a také připadají v úvahu. Seřadí je od nejpravděpodobnějšího k nejméně pravděpodobnému. Při dosažení diferenčního čísla 40 a méně je určený druh pravděpodobný.
Snímky pořízené el. rastrovacím mikroskopem umožňují určit tyto parametry číselného kódu pro komparaci shody vzorku se souborem živočichů v atlasu.
Identifikace chlupů kožešiny
Numerický kod parametrů, které nejsou k dispozici je vždy 0. Kódy morfologických znaků jsou v programu zadávány podle snímku nabízených možností morfologie líce kůže, vlasových folikul, šupinek cutikuly, a struktury kortexu i meduly. Tloušťka jemných chlupů podsady 6µm, tloušťka přechodových chlupů 10µm a tloušťka pesíků 120µm byla odečtena z fotografií:
Snímky pořídil pan Martin Hložek
| Povrch kůže: | 0.0–0.0–0.0 (Nelze z analyzovaného vzorku určit) |
| Jemné podsadové chlupy: | 1.0–1.0–1.0–1.0–2.0–1.0–1.0–8.0–3.0–6.6–0.0 |
| Přechodové chlupy: | 1.0–1.0–1.0–1.0–2.0–1.0–1.0–8.0–3.0–10.10–0.0 |
| Pesíky: | 1.0–1.0–1.0–1.0–2.0–1.0–1.0–8.0–3.0–120.120–0.0 |
Výsledek porovnávání
| 1. | Equus przewalskii (Kůň Przewalski) | 29 rozdílů |
| 2. | Kolonocus sibiricus (Norek sibiřský) | 31 rozdílů |
| 3. | Alopex lagopus (Liška polární) | 33 rozdílů |
| 4. | Capra sibirica (Kozorožec sibiřský) | 33 rozdílů |
| 5. | Arvicola terrestris (Hryzec vodní) | 34 rozdílů |
| 6. | Galago senegalensis (Komba ušatá) | 35 rozdílů |
| 7. | Allactaga major (Frček větší) | 35 rozdílů |
| 8. | Otaria byronia (Lachtan hřívnatý) | 35 rozdílů |
| 9. | Otaria byronia (Lachtan hřívnatý) | 35 rozdílů |
| 10. | Apodemus sylvaticus (Myšice křovinná) | 36 rozdílů |
Závěr
Výsledek naznačuje možnost, že již před 4 tisíci let byla nejstarší forma divokého koně zkrocena a využívána na našem území, protože archeologický nález Hulín 2005 je datován do starší doby bronzové, tedy asi kolem roku 2000 před Kristem.
Odkazy
Dosavadní
výsledky mezioborové spolupráce na nálezech
ze starší doby bronzové v Hulíně – U Isidorka