WOGASTISBURC.COM

Nový překlad části signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: "In Museo Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydání z roku 1892 dostupné na: http://www.archive.org/…ageogr07goej na které mne laskavě upozornil pan D. Hrbek, kterému děkuji.

Kronika Regina z Prumu nás informuje k roku 890: Roku DCCCXC od vtělení Páně král Arnulf postoupil Svatoplukovi, králi moravských Slovanů, vévodství Čechů, kteří až do té doby měli nad sebou vládce svého rodu či národa a králům Franků zachovávali bez porušení smlouvy slíbenou věrnost. Učinil tak proto, že Svatopluk, dříve než byl povýšen do hodnosti krále, byl k němu vázán rodinnými svazky, neboť jeho syna, kterého měl Arnulf se souložnicí, pozvedl z posvátného pramene a dal nazvat podle svého jména Svatopluk.

Kronika Regina z Prumu nás informuje k roku 890:

Roku DCCCXC od vtělení Páně král Arnulf postoupil Svatoplukovi, králi moravských Slovanů, vévodství Čechů, kteří až do té doby měli nad sebou vládce svého rodu či národa a králům Franků zachovávali bez porušení smlouvy slíbenou věrnost. Učinil tak proto, že Svatopluk, dříve než byl povýšen do hodnosti krále, byl k němu vázán rodinnými svazky, neboť jeho syna, kterého měl Arnulf se souložnicí, pozvedl z posvátného pramene a dal nazvat podle svého jména Svatopluk.

Doslovný překlad části perského rukopisu, připisovanému ibn Rustovi z Isfahánu, který jsme publikovali Veligrad, vyvolal silnou polemiku. Popis hlavního města Velké Moravy a souvěký návod cesty kupeckým karavanám k trhům tohoto města od perských kupců patří k nejvýznamnějším písemným pramenům naší historie. Je tedy podivné, proč nebyl dosud vydán originální text a jeho objektivně a vědecky zpracované překlady. Proč se stále publikují překlady z desáté ruky, v němž neslovanský překladatel před více než 100 lety omylem vokalizoval slovanský název Velehradu a přeložil jako velkou zimu. Město ležící hluboko pod zemským povrchem pak vysvětlil květnatým popisem podzemní sauny, který tam vůbec není. Přesto jsou v oficiálních publikacích stále Moravané nuceni „svlečeni do naha, vydržet tam do jara“.

Když prof. Vilém Hrubý nalezl ve Starém městě plaketu t. zv. sokolníka, jeho zvláštní pruhovaný plášť vyvolal polemiku o oděvní módě velkomoravské šlechty. Někteří archeologové soudí, že používali oděv podobný teplým vaťákům, „prošívákům“. Možnost, že ve skutečnosti to byl velmi representační oděv, který však nebylo snadné zobrazit, naznačila konfrontace výsledků archeologického průzkumu Staroboleslavského hradu se zakládací listinou Staroboleslavské kapituly. Tato práce Národního Muzea Praha upozornila na zvláštní nesrovnalost.