WOGASTISBURC.COM

Když prof. Vilém Hrubý nalezl ve Starém městě plaketu t. zv. sokolníka, jeho zvláštní pruhovaný plášť vyvolal polemiku o oděvní módě velkomoravské šlechty. Někteří archeologové soudí, že používali oděv podobný teplým vaťákům, „prošívákům“. Možnost, že ve skutečnosti to byl velmi representační oděv, který však nebylo snadné zobrazit, naznačila konfrontace výsledků archeologického průzkumu Staroboleslavského hradu se zakládací listinou Staroboleslavské kapituly. Tato práce Národního Muzea Praha upozornila na zvláštní nesrovnalost.

Amatérská rekonstrukce popisu cesty na trhy Svatoplukova města, sepsaná perskými kupci, naznačila novou možnost Weligradu. Propast Nákla na vyvýšenině mezi Hodonínem a Kyjovem. Vznikla vzedmutím jílových vrstev pod tlakem metanu blízkého ložiska uhlovodíků. Na vrcholu vytryskl kdysi dávno mohutný výron artézské vody. Vytvořil obrovský kráter, jeho protržením vznikly přístupové rokle. To je v souladu s názvem cíle perských cestopisů. Hora ze které vytéká voda.

Výsledek amatérské pátrání po Moravním brodu dálkové cesty od Dunaje.
Archeologie bývala záležitostí amatérských sběratelů starožitností. To se změnilo. Jak uvádí D. Třeštík (Archeologické rozhledy 53, 2001, str. 357–361): „Když Václav Novotný psal v roce 1912 své České dějiny, odmítl se výslovně zabývat poznatky tehdejší archeologie. A zůstalo to tak vlastně až do padesátých let. Tehdy nastal zlatý věk archeologie, která získala značnou režimní podporu a důkladně jí využila k rozvinutí velkorysých výzkumů, zejména na Moravě. V zápalu sebepropagandy vzbuzovala evidentně nesplnitelné naděje, že se jí podaří „vykopat“ úplně nové dějiny.

Lutovský a Profantová publikaci Sámova Říše, (Academia 1995) uvádí: „Jak již před více než 70 lety naznačili historikové Josef Pekař a Bohuslav Horák, můžeme skutečné centrum Sámova panství hledat nejspíše na Moravě, při obchodní trati vedoucí od Dunaje údolím Moravy k Moravské bráně… Bohužel opět narážíme na problém přesnějšího datování vzniku nejdůležitějších opevněných center, především Mikulčic, Uherského Hradiště, Olomouce a Brna Líšně." Problém je v tom, že na žádné z těchto lokalit nebyly nalezeny významné nálezy z období Sámovy říše.

SLEPÁ ULIČKA
Generace historiků hledaly „Velehrad“, Velkomoravskou metropoli, podle písemných památek. Když V. Hrubý objevil v roce 1947 první velkomoravskou kamennou stavbu ve Starém Městě u UH a později byly nalezeny další v Pohansku, u Břeclavi a Valech u Mikulčic, vzniklo velké nadšení. Očekávalo se, že to budou archeologové, kteří podají nepochybné důkazy o místě hlavního města i jeho katedrálního chrámu. Názory odborníků na možné sídlo moravských králů, Mojmírovců, postupně silně polarizovaly mezi zastanci Starého Města a Valů u Mikulčic. Vzájemná kritičnost měla také své klady. Odhalila slabiny obou míst. Komplexní hodnocení žádného z těchto míst není v souladu s písemnými památkami. Velehrad, sídlo Rostislava popisovali letopisci jako velké město, větší než Nitra. Ta podle archeologického výzkumu měla více než 50 ha mohutnou hradbou opevněné plochy, tisíce hrobů, množství keramických pecí a známek výrobních objektů. Byla to skutečně aglomerace městského typu. Vedle toho je pouhých 8.5 ha Valů u Mikulčic příliš málo na město. Také Staré Město se svými 40 ha nebyla významnější lokalita než Nitra. Archeologicky zde byla prozkoumána konstrukce opevnění. Hliněné náspy zpevněné kůly. Tato palisáda byla neúplná a spoléhala na vodní a bažinaté plochy. Nemohla to být nevýslovná a nedobytná hradba Rostislavova města, která udivovala souvěké letopisce.